Filipíny - foto cestopis
Připravujeme popis naší cesty na FIJI a Mexika.
Cesta
Manila přes Amsterdam
Naše cesta na Filipíny začala v Amsterdamu na letišti Schiphol. Několik hodin jsme zde čekali na let KLM do Manily.
Vzdálenost Amsterdam - Manila (10500km) zvládl Boeing 777 za nějakých 13h. Cestující se může zabavit sledováním filmů z nabídky (odhadem 100 titulů), poslechem hudby, případně hraním her - např. Tetrisem pro více hráčů.
Po příletu do Manily se pokoušíme najít let na Palawan. Nakonec kupujeme letenky v kanceláři Philippine Airlines (na domestic terminalu). Letenky do Puerto Princesa pro dvě osoby stojí 5000P. Jestě na letišti vybíráme 5000P z bankomatu (směnárna byla na mezinárodním terminálu, kde nás vyměnit nenapadlo). MasterCard bankomat odmítá, naštěstí máme i Visu.
Manila
Den první - 17.11.2007
Telefonicky rezervujeme ubytování v Bianca's garden (předplacené taxi za 530P). Vyrážíme do ulic velkoměsta. Na každé větší křižovatce kde zastavíme se nám snaží pouliční prodavači něco prodat. Cena za ucházející pokoj s klimatizací 2200P za noc.
Výbornou večeři si vychutnáváme v Bistro Remedios. Rýže v bambusovém stonku, maso, zelenina různých chutí. Nakonec musíme platit kartou (1150P), protože část hotovosti neplánovaně dáváme kytarovému triu, které nám vyhrává u stolu.
Desetimiliónová Manila je často spojovaná s vysokou kriminalitou, ale myslím že ve čtvrtích jako je Makati to není o nic horší než v Praze. Přece jen je pocit z chůze chudou ulicí plnou posedávajících místních lidí trochu strašidelný.
Palawan - Puerto Princesa
Den druhý - 18.11.2007
Brzy ráno vstáváme. Manila je bez problémů průjezdná, na letiště dorazíme po půl hodince. Taxi stojí 200P, včerejší předplacené taxi z letiště bylo dost předražené. V odletové hale si dáváme malou snídani (2 bagety, čaj, Nestea za 350P).
Čekáme nějaké menší letadlo, ale nakonec odlétáme Airbusem A330. Po hodině přistáváme na Palawanu v Puerto Princesa. Zavazadla jsou před odchodem z letiště kontrolovány oproti letence.
Hned před letištěm nás odchytává řidič tricyklu. Jmenuje se Viktor, anglicky je schopen komunikovat celkem bez problémů.
Necháváme se odvést za 50P do Puerto Aventura. Je to ubytování doporučené novinářkou se kterou jsme se dali do řeči v letadle. Chatka u moře s minimalistickou koupelnou se studenou vodou, stolečkem a postelí s moskytiérou stojí 1000P za noc.
Koupání v moři není možné, za odlivu je moře jen na obzoru. Bazén je přece jen příjemnější.
Odpoledne chceme vyrazit do města (Aventura je hodně bokem, takže voláme Viktora). Krokodýlí farma je zavřená, ale necháme se odvést alespoň na motýly.
Cestou projíždíme městem. Puerto Princesa má 170 000 obyvatel, nicméně působí jako obrovská vesnice.
Motýlí zahrada je celkem hezká, něco jako pražská botanická zahrada s motýli, jen o dost menší :)
Na večeři zůstáváme v Puerto Aventura. K mečounovi si dáváme červené víno. Obsluha je trochu vlezlá, pořad vám stojí za zády aby splnila každé vaše přání, proto radši dlouho nevysedáváme a platíme (800P za víno, 500 za jídlo).
Palawan - Sabang
Den třetí - 19.11.2007 - Výlet k podzemní řece
Budíček je v 6:30 a po snídani vyrážíme na výlet k podzemní řece (1200P za osobu). Klimatizovaná dodávka se sedmi turisty a průvodcem se 3 hodiny drkotá po zablácené cestě do Sabang. Cesta je místy lemovaná chudými chatrčemi, před nimi děti hrající si v blátě.
Po příjezdu do Sabang po krátké chvíli nasedáme na loď, která nás odváží okolo pobřeží k podzemní řece.
Tam následuje krátký přesun po souši a nalodění na světlem vybavenou pramici.
Vyrážíme s helmami na hlavě a průvodcem. Turisté vpředu obsluhují jednoduchou svítilnu napojenou na autobaterii. Prostory jinak osvětlené nejsou. Podzemní řeka je údajně max. 3 metry hluboká, stropy jsou plné netopýrů, místy kape voda. Zážitek srovnatelný s Moravským krasem :)
Na pláži chvíli čekáme, turisté si fotí opice a varany.
V Sabang máme přichystaný oběd na pláži - kuře, ryba, vepřové, rýže. Počasí je čím dál horší, vítr sfoukává rýži z vidličky :) Prší.
Cesta zpět je mnohem horší, na chvíli zapadáme v bahně. Naštěství zrovna v místě kde místní opravují cestu, takže nás vyprostí těžkým náklaďákem.
Ale pořád je to lepší cestování, než jaké podnikají místní lidé v přeplněných mikrobusech nebo jeepney.
Nicméně cestu autem do EL Nido po dnešní zkušenosti definitivně zavrhujeme. Ta má trvat asi 8 hodin a diky dešti je možné že není průjezdná. Příjemnější by byla cesta lodí ze Sabang do Port Barton a další den pak do El Nido. Protože ale nemáme tolik času, volíme letetadlo.
Po návratu míříme do kanceláře SEAIR. Letenkdy do El Nido stojí 3200P na osobu. Kupujeme zároveň i letenky z El Nido do Manily, ty stojí už 6000P na osobu. Celkem tedy platíme 445 dolarů.
Na večeři vybíráme Sari's Baryo. K vynikajícímu jídlu (700P) nám vyhrávájí vánoční koledy. Pro středoevropana trochu nezvyklá kombinace.
Palawan - Honda bay
Den čtvrtý - 20.11.2007 - Výlet co se nekonal
Chystáme se na výlet do Honda Bay na island hopping (900P na ososbu). Přes celý den bychom měli doplout na 3 různé ostrovy (Panda, Snake a Starfish island), šnorchlovat, poobědovat. Prší, ale údajně to není problém.
Cestou bohužel dostáváme informaci, že počasí je natolik špatné, že plavit se v zátoce není bezpečné, takže výlet se ruší.
Celý den lenošíme, pořád prší. Odpoledne nás majitel odveze autem do města na internet (30P/hodinu). Hledáme nějaké ubytování v El Nido, ale nakonec to vzdáváme.
Venku je šílený déšť proto jen přebíháme do vedlejší pizzerie. Večeříme a sledujeme jak venku ve větru poletuje vše co není upevněné. Dovídáme se že ta bouře je tajfun Hagibis.
Palawan - El Nido
Den pátý - 21.11.2007 - Přesun do El Nido
Po obědě se necháváme odvést na letiště. Po převážení nás i zavazadel se přesouváme ke gatům. Čekáme na naše letadlo.
Tentokrát poletíme malým letadlem. Turisté sledují český L410 s nedůvěrou. Letadlo je ale plné a bezpečnostní pokyny přímo od kapitána, který se jen vykloní z kokpitu jsou myslím zážitkem pro všechny.
Turbolet nás spolehlivě přesunul do EL Nido. Místní letiště je od města vzdálené asi 5km, takže všichní čekají na odlet letadla do další destinace. Teprve potom se přes přistáváací dráhu vyrojí skupina tricyklů.
Odvoz do Rosanna's cottages nás stojí 150P. Pokoj s nádherným výhledem přijde na 1000P za noc. Voda bohužel pouze studená.
El Nido je malé městečko s výhledem na ostrov Cadlao.
Po večeři ve Squidos si koupíme lahev vína a trávíme večer na balkóně.
Elektřina v El Nido funguje jen několik hodin denně. Přesné časy se nám vypozorovat nepodařilo. Funguje chvíli okolo oběda a po setmění. Oficiálně by to mělo být 12h denně od 13:00.
Palawan - El Nido
Den šestý - 22.11.2007
Dopoledne trávíme obchůzkou města a blízkého okolí. Na fotografii můžete viděl El Nido Plaza In.
Tihle vychrltí psi nejspíš ještě dlouho vzpomínali na ty divné bílé osoby co po nich házely müsli tyčinky. :)
Kohoutí zápasy jsou nejoblíbenější zábavou filipínským mužů. Je možné sledovat je i v televizi. Ale především můžete vidět kohouty na každém rohu. A po ránu i slyšet.
A když už jsme u těch zvířátek .. tenhle papoušek je uvázaný v jedné z mála restaurací.
Celkově asi nic pro milovníky zvířat.
Celý den poprchává, večer přímo leje. Na večeři zapadneme do restaurace Skyline Grill na Rizal street.
Hamburger byl vynikající, jen mě pořád pronásledovala myšlenka co všechno v něm bylo namleté :)
Palawan - souostroví Bacuit
Den sedmý - 23.11.2007 - Bacuit archipelago - trasa A
Hlavním lákladlem El Nido je zátoka Bacuit s nádherným souostrovím. Turisté asi většinou využijí celodenní výlet podle jedné ze základních tras. Cena je většinou za celou loď, takže může být problém sehnat někoho kdo se vydá společně s vámi, aby byla cena příznivější.
Na trasu A jsme se dohodli přímo v ubytování a protože nám se nikoho sehnat nepodařilo vyrazili jsme sami. Sice dražší, ale zase jste sami. Cena za loď a den byla 1600P.
Za tuto cenu uvidíte několik ostrovů, krásných pláží, korálových útesů .. Počasí nám konečně začalo přát. Už bylo toho deště skutečně moc.
Na fotografii je Helicopter island.
Nejfotografovanější místo souostroví. Big Lagoon, neboli Velká laguna.
Lodí je přístupná pouze při přílivu. Náš průvodce dává pozor na mělčině.
A tohle je náš kapitán :) Ve vodě je vidět spousta ryb, už se těšíme na šnorchlování.
Přímo v laguně je plošina na které se pořádájí svatby. Na té jsme na chvíli zastavili. Bez hučícího motoru lodi je místo ještě krásnější.
Laguna je na ostrově Miniloc. Zde se nachází i Small Lagoon, do té se ale lodí nedostanete.
Ostrov je zároveň známý díky luxusnímu a drahému resortu.
Další zastávkou byla Small Lagoon. Jak název napovídá je mnohem menší než Velká laguna a pokud ji chcete vidět musí do ní doplavat vlastními silami.
Tady sem poprvé ocenil vodotěsný foťák :)
Samozřejmně jsme se podívali i pod vodu, ale v laguně byla viditelnost špatná.
Na příští zastávce (Simisu Island) jsme si šnorchlování užili až dost.
Zastávka zde byla delší. Naši průvodci cestou ulovili nějaké ryby, které nám přímo na pláži opekli. Kromě ryb ale bylo i vepřové maso, hromada rýže, zeleniny.
Oběd byl vynikající, ale pod hladinou to bylo úžasné. Asi jako plavání v akváriu. Pořad se musíte rozhlížet kolem sebe a sledovat dění okolo vás.
Palawan - souostroví Bacuit
Den osmý - 24.11.2007 - Bacuit archipelago - trasa B
Další den jsme vyrazili opět lodí, tentokrát ve čtyřech. Dohodli jsme se s holandskou dvojicí, kterou jsme poznali už v Puerto Princesa. Díky tomu je dnešní výlet levnější, pro dva za 1200P.
Trochu se nám změnila i posádka, průvodce zapojil své dva synovce.
První zastávkou bude místo na šnorchlování. Tenhle ostrůvek jsme míjeli cestou.
Stejně jako včera podmořský svět nezklamal.
A občas se mi podařilo i něco vyfotit.
Snake island zachycený z vyhlídky. Hadí ostrov má jméno právě díky tomuhle pásu písku.
"Had" prý vede až k pevnině. Pro nás ale bylo lákavější moře.
Hvězdice.
Oběd na pláži byl opět vynikající.
Jednou z atrakcí výletu jsou jeskyně (Cudugnon cave). Protáhnout se úzkým otvorem do téhle bylo bezproblémové jen díky našemu průvodci.
Jeskyně je poměrně rozlehlá. Za přílivu je její dno zatopené.
Cudugnon cave má dvě části. Tohle je její horní a rozlehlejší část.
Cathedral cave jsme viděli pouze z lodi. Větší vlny nám nedovolily dostat se dovnitř.
Inabuyutan island - malý ostrov s krásnou pláží.
Na náš vkus byla hodně přeplněná (asi 10 lidí) a pod vodou nebylo nic k vidění, proto jsme po chvíli lenošení poprosili průvodce, jestli bychom se nemohli podívat někam jinam.
Průvodce nás ochotně odvezl na pláž na Cadlao island.
Tentokrát jsme byli sami a šnorchlování bylo taky super. Zdrželi jsme se asi hodinku. Do El Nido jsme se vrátili před západem slunce.
Palawan - El Nido
Den devátý - 25.11.2007 - výlet k vodopádům
Další den jsme se rozhodli podniknout výlet k horkému prameni a vodopádu. Výlet jsme koupili v BOUTIQUE ARTCAFÉ za 1600P.
Je zataženo, jedeme tricyklem. Zastavujeme po necelé hodince a vyrážíme k horkému prameni.
Cesta se po chvíli mění v blátivou pěšinu. Začíná pršet. Alespoň že je celkem teplo i za deště.
Kdo by to byl řekl, že když šlápnete kam nemáte, může se stát že zahučíte do bahna skoro po pás. Naštěstí je průvodce pohotový :)
Potůček je příjemně teplý, po blátě není po chvíli ani stopa.
Asi po 20 minutách dorazíme k horkému prameni (Makinit Hot Spring). Voda je teplá až moc, v létě prý až 90 stupňů. V téhle době a za deště je to sice míň, ale nohu ve vodě rozhodně neudržíte.
Moc dlouho se nezdržujeme. Cesta zpět probíhá bez problémů, krátky přesun na tricyklu taky.
Trasa k vodopádům začíná přes rýžová pole.
Když se nebrodíme bahnem tak aspoň vodou. Takových brodů překonáme cestou asi 10.
Na dlouhé kalhoty to není. A přiměřená obuv je taky nezbytná.
A cestou se jde i do kopce. V dešti do řeči nikomu není.
No a tohle je ono. Nagkalit-kalit waterfall. Zdroj pitné vody pro okolí a cíl naší dnešní cesty.
Kdo má chuť může se zde vykoupat.
Po návratu z výletu jsme volné odpoledne trávili ve městě. Malé krámky většinou nabízejí široký sortiment zboží.
Pohled do ulice Serina vedoucí k přístavu. Na jejím konci se nachází zmiňovaný Boutique & ArtCafe.
Boutique & ArtCafe. V patře v kavárně je malá kancelář SEAIR. Je možné se zde i najíst.
V přízemí pak, kromě obchodu se suvenýry a oblečením, funguje prodej výletů a směnárna. Kurz je zde hodně nepříznívý, (40P za dolar) ale jinou možnost jsme neobjevili. Při výberu z karty si účtují 10% poplatek.
Další pohled do Serina street. Zde je asi nejvíc restaurací, které často nejsou na první pohled zřejmé. Internetová kavárna je otevřená jen když funguje elektřina.
Restaurant Squidos. Tam jsme jedli asi nejčastěji. Přece jen to bylo pro nás nejblíž.
A tohle je Squidos zevnitř. Je mnohem prostornější než by se zvenku mohlo zdát.
Jídlo i obsluha nezklamou.
Nejznámější doprávní prostředek na delší vzdálenost - jeepney.
El Nido, Coron island, Manila
Den desátý - 26.11.2007 - odlet z Palawanu
Náš pokoj v Rosanna's cottages po celou dobu pobytu v El Nido. Tohle ubytování je hodně oblíbené asi především díky vzornému úklidu. Před pokojem je každé ráno k dispozici kafe, u majitelů si můžete koupit vodu nebo pivo.
Zároveň se vám ale může stát, že po několika dnech vám suše oznámí, že váš pokoj je od zítřka rezervovaný a protože mají plno, měli byste si sehnat jiné ubytování.
Místní měna. Ve větších městech je kurz okolo 42P za dolar. Bankovky v hodnotě 500 a 1000P může být problém rozměnit.
Především řidiči Taxi nebudou mít nikdy dost nazpátek aby vás donutili zaplatit něco navíc.
Poslední den v El Nido trávíme poflakováním. Letadlo letí až odpoledne, takže máme čas na vysedávání v barech na pláži.
Ani děti ze školy příliš nespěchají.
Nikoho asi nepřekvapí, že skutečně hezky se udělá v den odjezdu :)
Charakteristický výhled z El Nido na Cadlao island.
Letecký snímek Coron island. Pokud letíte z El Nido do Manily, připravte se na mezipřistání v Busuanga.
Bezpečnostní kontrola zavazadel probíhá prohrabáním vašich věcí dřevěným klackem. Za nadváhu zavazadel se připlácí.
Pohled na ostrov Coron z vrchu je v pozdním odpoledni úžasný. Více informací o ostrově bohužel nabídnout nemůžeme.
V průběhu letu se zhoršilo počasí. Nebyl to příjemný pocit letět v bouřce :)
Asi sem nebyl sám kdo se nemohl dočkat až uvidí na obzoru Manilské mrakodrapy.
Manila. Tentokrát se nám nepodařilo zarezervovat si ubytování z letiště. Zaplatili jsme si taxi do hotelu v centru.
Řidič nás nakonec donutil zastavit si zarezervovat hotel přes "booking office". Skončili jsme tak v Hotelu Carlston.
Dodnes nevím jestli to byl dokonale zorganizovaný postup jak nás nasměřovat do hotelu, ze kterého měli provizi, nebo byl skutečně každý hotel plný díky probíhajícímu kongresu.
Hotel Carlston byl přímo u rušné cesty, takže na spánek nebylo moc pomyšlení. Hlavně když řidiči si musí každých pár metrů zatroubit.
Celou noc uvažuju jestli bylo možné aby byl námi vybraný hotel se 160 pokoji plný a nad ránem vše uzavírám. Zase jednou se nám podařilo naletět.
Den jedenáctý už byl jen ve znamení odletu. Takže snad někdy v lepším počasí.
Další informace o Palawanu. Server provozuje Michal Franc.